V polovině května vydala finanční správa druhou verzi metodiky k zákonu o EET. Je v ní shrnutá většina dodatků, které vycházely od podzimu 2016 až do letošního jara a také několik novinek. Vybrali jsme 6 nejdůležitějších změn.
Obsah
Mezi novinkami je například přesnější postup, jak vypočítat minoritní činnost, nebo za jakých okolností vyvěsit informační oznámení na web.
Při platbě elektronickými peněženkami, čipovými kartami nebo poukazy na předem neurčené zboží či služby dochází k duplikaci tržby. Poprvé zákazník platí za nabití peněženky a poté si vybírá služby nebo zboží.
Obchodník musí zaevidovat obě tržby. Aby to aplikace finanční správy nevyhodnotila jako dvě různé platby, zadává do datové zprávy dodatečnou informaci o čerpání kreditu.
Jenže co dělat, když si váš zákazník nabije peněženku jinde a u vás vyzvedne zboží či službu? Metodika nově stanovuje, že v tomto případě ke zdvojení tržeb nedochází. Proto oba prodejci evidují klasicky. Změny jsou popsané na stranách 5 a 6 nové verze metodiky.
Jak je to s on-line platbami, se dozvíte na straně 7 nové metodiky. Pokud zákazník platí kartou přes platební bránu, EET se na platbu vztahuje. Jestliže brána vašeho zákazníka přesměruje na účet, ze kterého vám zaplatí, nemusíte tuto tržbu evidovat.
Další podrobnosti jsou lépe rozepsané v dokumentu, který se týká on-line plateb. Z něj vyplývá, že:
Na straně 8 autoři metodiky rozšířili pokyny k dobírkám. Do metodiky se tak dostalo dřívější pravidlo, že neevidujete, pokud:
V případě, že je s vámi dopravní společnost ve vztahu přímého zastoupení a zákazník platí kurýrovi hotově, má povinnost evidovat vaším jménem. EET se vás tedy přeneseně týká.
Spolky a neziskové organizace nemusí evidovat své příjmy z drobné vedlejší podnikatelské činnosti, pokud nepřesáhnou 300 tisíc korun nebo 5 % všech příjmů ročně. Až do vydání metodiky musely spolky evidovat už s příjmem nad 175 tisíc korun. Podrobnosti si přečtete na stranách 16 a 17 metodiky.
Pokud máte e-shop, možná vás povinnost informačního oznámení popsaná v letní metodice zmátla. Vyplývání z ní, že cedulka musí být
Ve druhé verzi metodiky se na straně 32 dočtete, že cedulku musíte mít na webu, kde nabízíte zboží a služby a zároveň si je tam lidé mohou nakoupit. Pokud na internetových stránkách jen prezentujete své výrobky nebo vystavujete ceník služeb, cedulku tam mít nemusíte. Jestli je váš web propojený s e-shopem, cedulku s oznámením na něj umístěte.
Když máte kromě své hlavní činnosti i nějakou vedlejší, která spadá do dřívější vlny, je slušná šance, že budete moci vše evidovat až od pozdější vlny. Pokud instalatér sem tam prodá nějakou součástku a tržby z přeprodeje nepřesáhnou:
může si EET vedlejšího prodeje odložit až do pozdější vlny, kdy začíná evidovat hlavní činnost.
Jestli vás na první pohled zarazilo, jak přesně spočítat zmíněné údaje, hledejte pomoc v nové metodice na straně 43. Ta totiž výklad zpřesňuje: do 175 tisíc korun se nezapočítávají tržby, které nespadají pod EET. Pokud by zákazník poslal instalatérovi za součástky 1000 korun z účtu na účet, nespadá tento příjem do součtu.
Chcete si porovnat obě metodiky ještě sami? Verzi 1.0 z léta 2016 najdete zde a verzi 2.0 z května tady. Soupis změn hledejte hned na začátku nové metodiky.
Zajímáme se o legislativní novinky. Sledujte nás na Facebooku a nebo Twitteru a buďte stále v obraze.